Aktuality

Půjčky versus kontokorent a kreditní karta: Co se kdy vyplatí více

Když se nedostává peněz, nabízí se tři možnosti, jak je získat - kontokorent, kreditní karta a půjčka. Každá z nich se hodí na jiné situace. Důležité je znát jejich výhody a nevýhody a naučit se je využít ve svůj prospěch.

Ve všech případech se vlastně jedná o půjčku. Rozdíly spočívají ve formě a podmínek na využívání a splácení. Kontokorent a kreditní karta jsou obecně považovány za drahý špás kvůli vyšší úrokové sazbě. Pokud se však použijí správně, uživatel na nich netratí, právě naopak. Stejně tak platí, že špatně vybraná půjčka se i přes výhodnější úrok může značně prodražit. 

Co je kontokorent a kdy se vyplatí

Kontokorent se vztahuje pouze k osobnímu bankovnímu účtu. Klient banky získá možnost jít do “minusu” v momentě, kdy mu na účtu schází vlastní finanční prostředky. 

Sjednání služby je rychlé a používání snadné. Jelikož je součástí běžného účtu, nevyžaduje extra platební kartu, debetní stačí. Využitou částku klient splatí jednoduše tak, že se dostane do plusu. Kontokorent lze tedy využívat opakovaně.

Kdy se vyplatí: Kontokorent se hodí zejména v situacích, kdy je třeba zaplatit nákup či jiné výdaje, ale na účet peníze přijdou v průběhu několika dní.  

Kdy se nevyplatí: Výhodné to přestává být ve chvíli, kdy klient sahá do kontokorentu příliš často nebo se v minusu nachází trvale. Za využití kontokorentu si totiž banky účtují vysoký úrok. Kontokorent se nevyplatí na dlouhodobé využití. Splácení je příliš nevýhodné. 

Na co se zaměřit při výběru: Při výběru nové banky se určitě vyplatí zjistit, zda kontokorent nabízí a za jakých podmínek. Důležitá je nejen výše úroku, ale i délka bezúročného období, za které klient neplatí žádné úroky.

Co je kreditní karta a kdy se vyplatí

Kreditní karta funguje na podobném principu jako kontokorent s tím rozdílem, že se jedná o samostatnou službu. 

Kreditní karta má svůj vlastní účet a platební “kreditní” kartu. Není vázána na bankovní účet a klient může o kreditku žádat u jakéhokoliv finančního ústavu, který kreditní karty poskytuje. Samozřejmě, pokud splní podmínky vybraného poskytovatele.

Kdy se vyplatí: Podobně jako kontokorent má kreditní karta schválený úvěrový rámec, který lze využívat a splácet opakovaně. Ovšem jen do té doby, dokud jsou na kartě nějaké peníze. Ke kreditním kartám bývá nabízeno výhodné bezúročné období dlouhé v průměru 55 dní a další bonusy, na kterých může šikovný uživatel něco málo vydělat. 

Kdy se nevyplatí: Kreditní karta je tak trochu návyková služba. Nabízí rychlé peníze, které se snadno utrácí, ale hůře splácí. I zde je totiž mimo bezúročné období účtován vysoký úrok přes 20 %. Pokud uživatel na kreditku peníze nevrací, úroky velmi rychle narůstají.  

Na co se zaměřit při výběru: Při výběru kreditní karty je třeba zvážit, zda ji klient dokáže využívat s rozumem. Pokud ano, vyplatí se mezi sebou porovnat více produktů od různých institucí. Roli hraje zejména výše úrokové sazby, bonusy a případně další služby.

Co je půjčka a kdy se vyplatí

Klasická půjčka je finanční produkt, který slouží k financování různých potřeb, zboží i služeb, na které zákazník nemá a nebude mít potřebné finance. Existují různé typy od několika tisíc korun až po miliony. Půjčky nabízí banky i nebankovní společnosti. Půjčky se splácí formou pravidelných splátek a poskytovatel si jako odměnu účtuje úrok nebo poplatek.

Kdy se vyplatí: Půjčky se hodí na financování zboží (např. vlastní bydlení, auto, notebook) nebo služeb (studia, kurzy), které se uživateli z dlouhodobého hlediska vyplatí a splatnost nepřesáhne životnost investice nebo prospěch ze služby. Oproti kontokorentu a kreditním kartám mají až trojnásobně nižší úrok.

Kdy se nevyplatí: Riziko půjček spočívá v nezodpovědném půjčování na nepotřebné věci a služby (např. dárky, oblečení, drahá elektronika, dovolené) a špatném výběru (vysoký úrok, poplatky, sankce). Předlužení může skončit až exekucí.

Na co se zaměřit při výběru: Při zodpovědném výběru půjčky hraje roli její účel a finanční situace žadatele, následuje srovnání půjček nabízených na trhu a prověření poskytovatele.  

Kontokorent a kreditní karta versus klasická půjčka

Na první pohled má klasická půjčka v porovnání s kontokorentem spoustu nevýhod. Peníze nemáte nikdy po ruce, o půjčku musíte žádat dopředu a než peníze dorazí na účet, zabere to i několik dní v závislosti na výši a účelu půjčky.

Pokud však nejste schopni úvěr rychle splatit, což znamená, že jej budete splácet až několik let, starosti s vyřízením půjčky se vyplatí. Rozdíl ve výši úroku mezi půjčkou a kreditní kartou či kontokorentem je totiž značný. Například letos v létě se průměrný úrok u spotřebitelského úvěru pohyboval okolo 7,5 %, což je rozhodně příznivější částka než 23 % u kreditní karty. 

Proč úroky u kontokorentů a kreditek neklesají jako u půjček? 

Banky tvrdí, že je to způsobené rozdílným charakterem služeb.

  • Kontokorent je koncipován jako finanční rezerva na krátkodobé využití. Za několik dní klient zaplatí korunové či dokonce haléřové úroky. Půjčka je naproti tomu určená pro dlouhodobé využití.

  • Další faktor představuje vyšší rizikovost kontokorentu a kreditních karet. Zatímco u půjček jsou nastavené pravidelné měsíční splátky, u kontokorentů a kreditek žádné průběžné splácení neexistuje.

  • Ve prospěch kontokorentů také nahrává fakt, že i přes vysoké úroky je čeští klienti s oblibou využívají. Kontokorenty ani kreditní karty za poslední roky nezlevnily a úroky se vytrvale pohybují okolo 23 %.

České domácnosti jsou finančně zodpovědnější

Za posledních deset se finanční návyky českých domácnosti změnily k lepšímu. Příčinou je vyšší finanční gramotnost i lepší znalosti bankovních produktů. Stále více lidí si uvědomuje rizika kreditní karet a musí-li si půjčit, více využívají klasické půjčky, u nichž úrokové sazby klesají. 

Čísla hovoří jasně. Objem spotřebitelských úvěrů za posledních 10 let vzrostl o 56 % a v celkovém objemu dluhů domácností tvoří 91,3 %. Zbytek patří kreditním kartám (6 %) a kontokorentům (2,7 %). Před 10 lety čísla vypadala odlišně. Dluhy z kreditek v celkovém zadlužení zabíraly 15 % a kontokorenty 10 %.

Štítky: co je půjčka | kontokorent | kreditní karty | půjčky | výhody a nevýhody kreditní karty

Předtím, než odešlete online žádost o půjčku nebo osobně vyrazíte do banky, věnujte čas přípravě. Díky našim tipům si vybudujete lepší úvěrové skóre a zvýšíte své šance na získání výhodnějšího úvěru. Poradíme vám také, jaké dokumenty budete k žádosti o běžný úvěr s největší pravděpodobností potřebovat.

Zobrazit

Zvláštní typ osobního bankovního účtu není určen komukoliv. Primárně cílí na osoby, jež se nachází hluboko ve finančních nesnázích, a na které byla vyhlášena exekuce. Úkolem tohoto specifického účtu je chránit nezabavitelné minimum. Na chráněný účet se exekutor totiž nedostane.

Zobrazit

Bezhotovostní platební styk se stává stále oblíbenější. Každoročně též stoupá množství debetních a kreditních karet, které nosíme v peněžence. Například v roce 2020 vzrostl počet karet vydaných českými bankami a pobočkami zahraničních bank působících na území České republiky o 790 tisíc kusů. Na konci minulého roku jsme jich tak mohli evidovat více než 13,8 milionů! Jak tahle skutečnost zamávala s hotovostí a čeká nás budoucnost bez mincí a bankovek? Pokusíme se odpovědět!

Zobrazit

Před dvěma měsíci 11. března 2020 česká vláda uzavřela školy a podobná zařízení za účelem zpomalení šíření nového typu koronaviru. Běžní zaměstnanci, kteří museli s malými dětmi zůstat doma, dostali ošetřovné. OSVČ však za běžných okolností nárok na ošetřovné nemají, a proto vláda rozhodla o speciální finanční podpoře, kterou obdrží OSVČ pečující o o dítě nebo hendikepovanou osoba a to až do konce června.

Zobrazit

OSVČ mohou již nějakou dobu žádat o kompenzační bonus v rámci dotačního programu “Pětadvacítka”. Finanční správa dosud zpracovala více než 444 000 žádostí a vyplatila téměř 11 miliard korun. Státní podpora se však netýkala všech a smůlu měli například společníci malých s.r.o. Ti nyní mohou žádat o bonus v rámci programu určeného přímo pro ně a to v celkové výši až 44 500 Kč.

Zobrazit

Ministerstvo financí uspělo s návrhem na odložení spuštění elektronické evidence tržeb pro všechny vlny. Vláda návrh schválila 4. května 2020. Na základě tohoto rozhodnutí tak nebudou muset subjekty z prvních dvou vln (velkoobchod, maloobchod, stravování a ubytování) a poslední třetí vlny evidovat tržby až do konce letošního roku. Původně měl být EET spuštěno 1. května 2020.

Zobrazit

Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) připravilo podpůrný program COVID plus, jehož účelem je poskytnutí záruk za splácení úvěrů českých vývozců a výrobců postižených opatřeními v souvislosti s koronavirem. Návrh 24. dubna 2020 schválila vláda.

Zobrazit

Pomoc OSVČ postiženým novým typem koronaviru a s ním souvisejícími opatřeními v podobě kompenzačního bonusu byla schválena 9. dubna 2020. Za období 12. března až 30. dubna mohou živnostníci získat až 25 000 korun. Toto pondělí vláda společně s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) schválila pokračování druhou vlnou programu Pětadvacítky a to konkrétně pro období 1. května až 8. červnam za stejných podmínek.

Zobrazit
Všechny aktuality